Post

Konverzace

Macinko, klausovský lokaji a uražený trpaslíku – nedůstojný je tady hlavně jeden člověk. A je to on.

„Pane Macinko, když už plácáte o ‚umanutosti‘ a ‚nedůstojnosti‘ Petra Pavla, tak se radši jděte podívat do zrcadla, než se zase poserejte hanbou.
Vy, co jste 17 let sloužil jako klausovský lokaj – nejdřív v prezidentské kanceláři, pak jako manažer a mluvčí Institutu Václava Klause –, vy, co jste se z jihomoravského metalisty a kytaristy kapely Hraczki vypracoval na resentimentálního ideologa fosilního populismu, vy máte tu kuráž mluvit o nedůstojnosti?
Vy, co jste si během projevu hlavy státu ostentativně listoval Rudým právem jako zasraný komunistický důchodce, vy, co posíláte vyděračské esemesky přes Koláře jako podsvětový dealer a pak hystericky kňučíte, že vás prezident ignoruje – vy?
To už není nedůstojné. To je přímo žalostné, malicherné, egomaniakální a politicky impotentní na úrovni opilého frajírka z vesnické hospody, kterému odmítli dolít.
Celý váš život je jedna velká drezura: 17 let jste proskakoval klausovskými kruhy, pak jste si přivlastnil skomírající stranu, přejmenoval ji na Motoristy a teď se chováte jako pomstychtivá píča, které se nepovedlo protlačit svého oblíbeného extremistu do vlády. Tak teď brečíte, štve se a hází písek jako dítě na pískovišti.
Jenže vy nejste dítě. Jste ministr zahraničí – a vypadáte jako karikatura arogantního, resentimentálního trpaslíka, který si plete stát s osobní vendetou a Klausův institut s diplomacií.
Vaše ‚umanutost‘ už dávno není jen nedůstojná. Je to politická sebevražda v přímém přenosu, směs trapnosti, impotence, klausovského komplexu méněcennosti a totálního selhání charakteru.
Takže jo – nedůstojný je tu opravdu jeden člověk. A je to přesně ten, kdo ten komentář napsal. Od lokaje k ministru – a pořád stejná ubohost.“